Užívám si život bez tisíců dolarů na účtu

Většina z nás, a ano i já, žiji úplně obyčejný život s kabelkou z Alda místo Prady, (prozatím a o tom někdy příště). Naše instagramové účty na nás vychrlí za den tolik fotografií, že je jen odklikáváme. Zároveň nám ukazují, jaké jsou možnosti, převážně ty nereálné. Právě teď sedím na autobusové zastávce, choulím se do bundy a v tu chvíli někdo přidá fotku z nádherné dechberoucí pláže a pije kokosový ořech. Kde je ta spravedlnost světa? Teď přichází ta chvíle, kdy máte ještě větší vztek, jste uraženi na celý svět a už ani nemáte chuť na ten rohlík, co vám leží na dně tašky. A přitom jste před chvílí skoro umírali hlady.

                Jedinou možností, jak tohle všechno vyřešit je koupit letenky a okamžitě odjet na letiště. A nebo ne ? Nebudeme si nic nalhávat, kdo z nás by hned neodjel a nehodil všechny problémy dnešního dne za hlavu. Občas nám nedochází, že žít život nemusíme s kokosovým ořechem na pláži. Ale můžeme si ho i tak užít, třeba v útulné kavárně v centru Prahy.

                Kdybych si myslela, že musím být tam, kde je právě v tu chvíli někdo, asi bych se z toho zbláznila. Je taky dost pravděpodobné, že kdybyste na to místo jeli, neužijete si to. „Jak je možné, že to tady nevypadá tak jako na té fotce?“. „A proč je tady proboha takové vedro, nemůžu mít ani řasenku“.

                Jestli chci prožít nádherný den, zavolám kamarádce, vezmu si své oblíbené šaty, a je úplně jedno jestli jsou z obchodu na rohu nebo od Chanelu, (on to stejně nikdo nepozná). Koupím cestou jedno výborné espresso z české pražírny , padnu jí kolem krku a povím jí každou zbytečně nezbytečnou drobnost.

               

  Nenechte se táhnout s davem, prostě žijte. – A

  PS: na účtu mám sotva pár stovek, hlavní je se z toho nep****.